Quantcast
Channel: Vývařovna
Viewing all 347 articles
Browse latest View live

MŮJ ŽIVOT PLNÝ EMOCÍ- ANEB KDYŽ JE TÝDEN ÚZKÝ FORMÁT.

$
0
0
Háem meets Designblok meets gastro (konečně). Tohle mi dneska přinesla Hannah k večeři. Cítím se zase jako opravdová bloggerka. Život je zase raut.
Hannah má super foťák. Ale já mám smartphone (v kanceláři prostě moc dýška nejedou, ale rozhodně bych to zavedla, lepší formát než klasická prémie). Otravuju teď teda život (hlavně sobě) tím dost často dementním focením dost často dementních věcí. Ať už jde o vývěsky na slevy nebo zbytky curry-wurstu u stánku. Prostě to co jsem si už dávno přála. Streaming z hospody rovnou na fejsič. Ještě si snad založim instagram nebo co!
Tohle je výtah z mýho telefonu za posledních pár měsíců, the best of gastro opravdovýho člověka, řekla bych (jsem prostě člověkem všude a kopu za Rossmann tým, není to PP, ale pokud by mi chtěli poslat nějaký PRODUKTY bránit se nebudu).
Nejsem tedy žádná nad-kuchařka, která vlastně není kuchařka s obyčejným životem v hezkých barvách (jako třeba Dita P.), nejsem ani tak pintlich blogerka, která vypadá supr i když nevypadá supr (protože jsem byla uncool dřív než to bylo cool a tak bysme si to mohli pinkat dál a dál), nejsem už vůbec tak vtipná jako Hannah (kategorie sui generis) ani jako Jarek Plesl (což je pochopitelný, ten člověk vynalezl humor a ještě stíhá bejt furt na tenise a zajišťovat trvalou pro všechny český redakce od Despektu po Reflex). Nejsem ani jako Radek Brousil, protože foťák (i v mobilu) a já to prostě moc nefunguje (ale náhoda je blbec a občas něco vyfotím dokonce ostře). Nemám ostrý lokty, neumím pít chytře a opít se jen tak akorát, abych o tom třeba mohla napsat, ani tak moc, abych mohla udělat to samý. Zatím ještě neumím podojit ani krávu ani ovci. Jsem snad podčlověk nebo jsem neschopná? Ptám se svýho telefonu. Seš taky jenom člověk, odpovídá mi moje Xperie hlasem Hannah. A to je fér, protože tak to má být. Protože nikdy nebudu Bohumil Hrabal Vývařovny, jsem a budu Pakočka.
Z výstavy o pivovarnictví v zemích Českých. Jo, tenhle design, tak nějak si ten ráj vážně představuju!
Svíčkova po Sušicku od babičky. S bramborovým drbákem. To prostě nemůžete zdrbnout.
Bramborovej Švankmajer.
Pár libůstek z hodně slabýho týdnu. To je, když si hrajete na Lidl, ale nemáte ani na vietnamský týdny, ale jenom na "dělnický" nebo týdny "matka samoživitelka". Doporučuju jako oživení pro všechny s nadstandartním příjmem, zajímavá mincová kombinatorika mezi regály je hra s časem (než zavřou Tesco) a zkouška vašeho důvtipu. Následná večeře vám ukáže zda byla vaše volba správná nebo jestli ty párky příště fakt vynechat a koupit si jen chleba s hořčičí (a nemyslím dijonskou, to neplatí).
Paresa- dělnická večeře z Tesca, párečky davelské, Svijany nealkoholické, hořcice "orientální". Jízda.
V bytě u mýho přítele bydlely týden dvě žáby (miluju to slovo) ze Srbska. Nejen, že mě donutily svojí spontánní veselostí se jednou ráno s nima vyfotit ještě v pyžamu- prej pro mámu, aby se nebála, že spí v bytě u nějakýho cizího kluka, ale u holky, tedy jakože u mě, ale měly hlavně dost nestandartní gastro život ("gastro život" se mi líbí víc než "stravovací návyky", to zní příliš technicky a vědecky. A ne, gastro život nemá být reminiscence na "pohlavní život", jasný?).
Holky si na týdenní pobyt v Praze nakoupily několik pytlů hranolek AQ v naší smutný parodii na supermarket a každý večer smažily. Zajímavá kuchyňská praktika (ne, ani zde to není narážka) taky byla navaření několika velkých porcí těstovin a diskutabilní omáčky a uzavření do plastových dóziček do lednice. V podstatě dost vychytaný na celý týden. Jen jsem nepochopila, proč to do jejich odjezdu nezmizelo, ale neustále trůnilo na té "king-sized" poliččce v lednici. Na oplátku dovezly svýmu hostiteli (spolubydlící mýho kluka) plastovou krabici plnou škvarkových perníčků (sladkých), který vypadaly super. Jenže na stole jsou ještě teď (2 měsíce). Je to snad výzva? AQ hranolky nedoporučuju ani za trest, mimochodem. Byla jsem tak hladová, že mi přišly jako mana, vskutečnosti nástroj ďáblův...proženeš to pánví i troubou a o křupavosti se ti stejně může jen zdát. Mimochodem, v hrnci v pozadí je něco mezi domácím kečupem a omáčkou na těstoviny, to je prostě vynalézavost mýho kluka- aka došel nám kečup.

návštěva ze Srbska jela na AQ hranolkách. Dobrý vědět.
Ano, došlo i na klasiku táborovýho kotlíku. Bohužel v hrnci doma. Trapas? Kuře na paprice od Maggi miluju, a welcome back my new guilty pleasure!
Když nemáš na dobrý hostinec.
Jely jsme do Berlína. Tohle jsem dostala na cestu. Nic tak neoceníte v 8 ráno v autě jako domácí kalvados a tu strašně dobrou, (nejen) mojí oblíbenou čokoládovou tyčinku.
Jak to dělaj, že ta tyčinka je tak dobrá? Ptá se Dita a Jana P.
Jestli někdo dokáže ocenit srdíčkový věci tak já! Kdesi na Vinohradech vzniká nový must-be-there-místo. Víc vám neřeknu. Zatím. Ale tohle prostě reklamka nevymyslí, tohle je zásah. Jo, a už je tam i jukebox.
Když je srdíčko víc než marketing.

Kategorie "pizza". Pizza je asi druhá věc na světě, kterou můj přítel umí nejlíp (hned po kreslení). Má pizzu rád tak moc, že si dokonce pořídil domácí pizza pec s naprosto super italským devadesátkovým designem. Dělá skvělý domácí těsto a na přání mi udělá i takovou prasárnu (on je co se pizzy týče velký purista) jako je pizza s paprikášem (I feel guilty)...
tahle bramborová byla k snídani. Ano, měla jsem kocovinu. Jsem taky jenom člověk.


Kategorie "život je raut". Aneb když se zadaří dva rauty za jeden den. Sofistikovaný na představení projektu Absolutky s Designblokem v Okolo a blogger-friendly na oslavách deseti let HM. Plusový bod u prvního rautu byl sympaťák od cateringu s tahákem- upřímnost v tak čistým provedení byla kouzelná, plusový bod u druhýho byl nekonečný stream prosecca (o čemž svědčí i party palec mladého umělce, který si říká Holy, a skutečně byl i chvilku holý, v kabince při zkoušení nových kalhot za přítomnosti prosecca a Pakočky).

Tribut mojí nejoblíbenější gastro umělecké foto serii od Radka Brousila. Kdy bude výstava? A bude na verni pho?

Vracím se zpátky na farmu Košík. Chci se tam vyskytovat co nejčastěji. Protože než mi bude 27 tak vím, že se nestihnu naučit brilantně fotografovat, být instantně vtipná nebo ambiciozní blondýna. Ale rozhodpádně budu jediná z vás umět podojit ovci.
Tohle je momentka z oběda na bramborový brigádě. Pot a bolest zad kompenzovaná přídělem bio brambor a oběděm. Kulajda byla tak báječná, že jsem jí ani nestihla vyfotit (a přidala si 2x), segedín byl mana. A čerstvej nepasterovanej mošt byl nektar. Protože sběrač brambor se taky chce cítit jako Zeus na Olympu.

bramborová brigáda a oběd bohů.
No a na závěr jedna kvízovka z dnešního rána. Pro ty kdo sledujou Ditu P. menší humorný odkaz. A kdo uhodne co jsem dneska snídala?
Mimochodem- co třeba giveaway o nějaký to kilečko bio brambor z farmy Košík?

AGROFASHION: HANNAH A PAKOČKA NA KOŠÍKU.

$
0
0
Agro pics z našeho víkendu:
Pakočka a prasátka.
Cesta přes pastvu.

Koťátková terapie.


Dojení.
Pakočka a prasátka II.
Pakočka rozlejvá mošt. Ve své omyvatelné sukni.
Traktorista a jeho žena. Ve světnici.
Rozmarná. 
Pár hodin staré selátko.
Ujco porcuje jehněčí. 

Hannah: černý svetr, vínová šála, kožich, košile a traktoristická čepice
Pakočka: kabátek, čepice, šála, vinylová sukně, plesovky, zástěrka, angorový svetr a pracovní boty

Díky díky díkyH&M

ABSOLUT VÝVAŘOVNA GIVEAWAY

$
0
0
Čauky mňauky, jestli máme něco radši než jídlo, tak rozhodně design. Ne kecáme, je to samozřejmě alkohol. Pochopitelně. Hlavně kvůli tomu taky mimojiný chodíme na Designblok, protože občas jak říká Hannah "chceme od života něco víc". Tím myslíme skvělý drinky v hezkých nádobkách. A hezký barmany v sexy overalu od Pavla Brejchy (hot!). A jak už jsem naznačovala na našem FB rádi se s váma podělíme a třeba potkáme přímo v expozici (rozuměj opijem se spolu).
Vývařovna a Absolut s absolutní láskou <3
Já nevím jak vy, ale já jsem zatím z Designbloku pořádně (rozuměj rozmlženě) viděla jenom právě Absolut bar, který dělali EDIT ve spolupráci s OKOLO mimojiný (překvapení) za použití lahví "Originality". A o to tu jde: Chcete jednu Absolut Originality? Plnou? Plnou vodky? A jako bonus voucher na 2 drinky na Absolut baru na Designbloku? Chcete, to je jasný.)!
Orižinální bar
Stačí, když nám do komentářů napíšete správnou odpověď na otázku (mám ráda módičky, takže to bude z mojí módičkový branže):

Hlavní barva, která je inspirací týhle Absolut Originality kolekce je kobaltová modř. Ale není jediná. Zkuste rozluštit jaká byla další modrá, kterou se nechal inspirovat návrhář Pavel Brejcha při tvorbě úborů pro barmany?

1) Blankytně modrá
2) Námořnická modř
3) Yves Klein Blue



Můžete dát na poukaz rovnou dva, super, ne?
Tipy pište do komentářů do zítřejšího poledne (12.00 středoevropskýho času). Přiložte k tipu mail. Výherce se správným tipem vybírá random generator. Ne Pakočka. A musí být 18 plus- občanku klidně Pakočka zkontroluje. Výhra bude k vyzvednutí na Absolut baru, takže je to soutěž pro vás kdo se chystáte na DB!
Tak, jak řiká Ben Cristovao, na zdraví!

PŘEDVOLEBNÍ BIZÁR: TOP 09 ZAÚTOČILA NA BABIŠE PÁRKY

$
0
0
Mám ráda volby, protože je to festival bizáru a divnosti. Nemám ráda volby, protože jakožto řádná občanka vybavená občankou musím pak některý z těch bizárů a divností volit. V sobotu jsem šla na dvě akce, kde bylo stranou TOP 09 dáváno lidu jídlo zadarmo. Menu hodnotím takto:


1# Top 09 strikes back proti Babišovi a na Praze 9 organizuje soutěž v pojídání párků.


2# Prozíraví straníci pro všechny případy přistavili i sanitu...Soutěžícím totiž padá mastný produkt do žaludku jak Váňa před poslední překážkou. Jen aby nebyla konina i uvnitř..!


3# Vítězem se po 30 minutách usilovného zápolení stává řádový člen strany Drnovec, který jich bez poblití zdolal 20.



4# Soupeři šampionovi gratulují a slibují, že léčbu žaludečních vředů bude i po zvolení Topky nadále hradit pojišťovna. Šampion začíná tajně přemýšlet, že bude volit ČSSD.


5# Tým Vývařovny zatím degustuje párek a bohužel je nucen konstatovat, že je skoro tak špatný jako ty od Andreje. Plánované škrty se projevily i na přídělu hořčice a to opravdu nemůžeme hodnotit kladně. ANO, tohle bude ještě velmi, velmi těsné!


6# Následuje přesun na předvolební parník. Slovy "plnou parou vzad" se dá nicméně vystihnout i úroveň pohoštění:



7# I méně progresivní strana se už poučila od soudruhů z KSČM a sází na nostalgický, retro mls.


8# Kafe se jako jediný Karlovým kuchařům povedlo. Rozmraženej štrůdlík bez chuti a Östereichische Sahne, která má dobu expirace v době, kdy už Miloš možná nebude prezidentem a ODS parlamentní stranou, nic moc. Ámen & antacid & uvidíme, čím mě pohostí další strany. 

Další dokumentaci politického krmelce najdete v rubriceS POLITIKY NEBAŠTÍM

Index žaludečních vředů: 2,2/5

PETRA POSPĚCHOVÁ VYDÁVÁ KUCHAŘKU.

$
0
0

Včera jsem byla na tiskovce k nové kuchařce Petry Pospěchové. Probíhala v Lokálu U Bílé kuželky a byl to skutečně neuvěřitelný zážitek. Velké dojetí, nadšení, pýcha a obdiv doprovázené hospodskou pompou. Kniha vychází v nakladatelství Smartpress a je o českých lokálních specialitách. Vedle třeba Valašska, Chodska a Krkonošska tam najdete i speciality z Prahy, Brna a Sudet. Každý asi čtvrtý recept je s fotkou od Davida Tureckého. Ten nakonec dodal i fotky krajinek. Celé to vypadá úplně skvěle a je to dostatečnou náplastí na proplakané středy a pátky, kdy už od Petry v INu a Víkendu nebude nic vycházet. Napsala mi do knížky věnování, hezký asi jako všechny maily, co jsme si vyměnily, ale trochu se bojím, že až uvidí tenhle článek, spíš požádá o soudní ochranu. 

Petra dává rozhovor do Českého rozhlasu.

Zní to jako time of my life, co? Byl, a navíc teprve v poločase. Pak donesli jídlo. Psala jsem, že to bylo v Lokále, že jo? A podle toho to i vypadalo. Žádný debilní kuřecí soté! Tatarák by se dal přehazovat lopatou.


Abych vás donutila ke koupi kuchařky, kterou určitě musíte mít, s dovolením sem hodím jeden recept. Je z kapitoly Sudety a při jeho výběru jsem zohlednila schopnosti a možnosti našich čtenářů.

KMÍNKA

Kmínka je likérem, který podle jeho konzumentů kladně působí na potíže s trávením. Je vhodné ji podávat dobře vychlazenou, jako se to dělávalo na Chebsku. A také během přípravy neošidit čas - měla by potom příliš výrazné kmínové aroma, a ne typicky sladkou chuť.

250 ml konzumního lihu
250 g cukru moučky
50 g kmínu

Kmín rozdrtíme nahrubo v hmoždíři a vsypeme do láhve s širším uzávěrem. Přilijeme líh a přisypeme 125 gramů cukru. Uzavřeme a necháme deset dní stát na místě u okna. Během prvních dní láhví občas protřeseme. Převaříme 100 ml vody se zbylým cukrem a necháme vystydnout. Do čisté láhve přilijeme přes jemné sítko kmínový výluh a k tomu přidáme vodu s cukrem. Promícháme a necháme dalších deset dní stát.


Kuchařku (taky s věnováním) dostane i jeden z vás. Napište do komentářů do pátku 12:00 nějakou svojí lokální specialitu - klidně i v rámci města, ulice nebo bytu a s holkama vybereme vítěze.

10 FATÁLNÍCH PRŮSERŮ DENÍKU DITY P.:ULTRA ERUDOVANÁ KRITIKA

$
0
0
Ditinu knížku mám moc ráda a vařím podle ní. Myslím, že i osoba Dity je hodna obdivu, pro to, co dokázala. Moc si vážím i filmového díla pana Ondříčka (Grandhotel, Ve Stínu, Samotáři..). Ale udělat z papíru pořad není prdel a v případě Deníku je to spíš průser. A pořádnej. Čtěte proč.

Dita: "Občas jím majonézu lžičkama, jako kdyby to byl Pribiňák."
1# Možná jsem se v tý škole učila fakt blbě, ale dosud jsem měla za to, že televizní pořad má zpravidla mít scénář. Scénář nejobvykleji sepisuje scénárista a u toho se velepravděpodobně očekává širší slovní zásoba než ve větě "Tenhle dort je pro mě strašně emotivní, ... protože má v sobě spoustu emocí. Našla jsem ho náhodou v knize španělských receptů a když jsem ho ochutnala, zapůsobil na mě úplně emotivně" anebo aspoň přítomnost příručního tezauru. "Scénáristka" paní Pecháčková starší to řekněme mírně po-to.

2#Znělka "Rise and shine". Zhudebněné předávkování Prozacem zazní v pořadu asi 286x.

3# Kdo knihu má bude dozajista stejně jako já rozvzteklen, že je pořadí receptů v telině jiné. My diváci fakt nemáme rádi, když se nám s věcma šachuje tak nám to nedělejte, OK?!!

4# Když někdo mluví jako debil, měl by s tím něco dělat. To je omluvitelné u eléva, ale ne u člověka s vlastním pořadem v atraktivním vysílacím čase. Existuje spousta roztomilých říkanek, které projev řekněme alespon mírně zlepšují, asi tak jako bujón polívku, některé, Dito, speciálně pro tebe i s gastronomickou tématikou:

Máma mák na buchty míchá, buchty to je její pýcha.
Strýček Šusta sušil švestky v Sušici u sušičky.

Šla Prokopka pro Prokopa: Pojď Prokope pro trochu oukropa.

Veřejnoprávní televize MÁ mít ze zákona vzdělávací funkci a MÁ udávat standardy i v kvalitě mluveného projevu. Kdybych měla dítě tak mu ucpu uši nebo mu radši pustím Pohlreicha nebo South Park nebo mu dám peníze na koncesionářské poplatky, ať si za ně jde koupit cigarety. Fakt ne.



5# Někdo na ČSFD Ditě vytkl "Šarm jeřábnice z ČKD". Čtyři slova výstižnější než celá moje kritika.

6# Ten pán v lederhosenči tyrolském kroji ve znělce. FTW FTW FTW.

Dita: "Ráda se dotýkám masa...je takový...živočišný!"

7#ČT miluje kopčení BBC a jde jí to asi tak dobře jako Ditě kopčení Nigelly Lawson. NE.

8#Herecké výkony, tedy, ehm, výbuchy (či snad výrony?) všech přítomných.

9#Příběh uvěřitelnej jako v pornu. I když scéna s Markem Prchalem zamilovaně zírajícím z přítmí...no, pobavila!

Dita: "Průhledný vody mě fakt neba."

10# ČAUZR.Čágo bello šílenci jsme žrali Terce Pergnerový, protože jí bylo dvacet a nám deset. NOT HAPPENIN', Dita!

P.S. Stejně na to koukám.

FOODPANDA: RECENZE + SOUTĚŽ O JÍDLO ZA 20 EUR

$
0
0
Vyzkoušeli jsme za vás novou službu na dovážku jídla FoodPanda.cz a protože nejsme žádné škrtky, máme pro jednoho z vás poukázku na objednávku ňamek z těchto stránek v hodnotě 20 EUR.

SOUTĚŽ:

Stačí, když nám do komentářů napíšete své jméno, email a jaká z nabízených restaurací vás nejvíc zaujala. 11.11. v 11:11 z vás vybereme vítěze, který si pak na náš účet taky něco objedná.

Zatímco já tu smolím tenhle článek, holky otestovali dva z podniků, abyste měli při vybírání inspiraci!

Hannah: Pizzeria Vende Maria, pizza 269,- a dovoz zdarma

Celý náš byt se stěhuje, prožíváme to, tak jsme si objednali ve třech pizzu a snědli jsme jí na "bytový poradě", protože můj spolubydlící Pavel odmítá řešit věci po Facebooku, když jsme všichni doma. Původně jsme chtěli picindu s pandou, podle názvu serveru by se to nabízelo, ale taková bohužel nebyla v nabídce. Neprošla ani frutti di mare, tu chtěla jen spolubydlící Tina a z nějakého důvodu jsme si nedali ani napůl lanýžovou, napůl hawai. Zkusili jsme Rusticu napůl s Fiorentinou a byla to výborná volba. Připadali jsme si jak v americkym filmu.


Pakočka: Indická restaurace Curry Palace, jídlo 260,- a dovoz 60,- 

Díky Foodpandě jsem asi poprvé ochutnala indickou kuchyni- no fakt. A taky si poprvý objednala přes online donáškovou službu. Dokonce přes smartphone. Připadala jsem si docela dost experimentálně a pokrokově (od holky, co nemá twitter dobrý, ne?). Haha. Nemůžu tedy porovnat servis s jiným donáškovým serverem, a popravdě o podobný službě jsem nijak zvlášť neuvažovala- ale ve finále musím říct, že bych si asi zvykla.
Takže jak jsem řekla, šla jsem do indický a z nabídky mi nejvíc vyhovoval (i podle otvírací doby, protože večeřím dost pozdě) Curry Palace. Jediný mínus (ale naprosto pochopitelný) bylo, že CP je na Letný a já na Vinohradech, takže donáška byla 60 korun a minimální objednávka 250. Jenže znáte to - podle mě jsou prostě chvíle, kdy chuť na něco konkrétního přehluší další faktory a ty se nespokojíš s nudlema od vedle, ale potřebuješ přesně jen to co potřebuješ. 
Objednala jsem si vege phal (150), barevnou rýži (50) a protože si teď frčím na kokosu, tak jsem neodolala a přihodila jsem ještě kokosovo-rozinkovej nan (60). Což, jak jsem zpětně zjistila, mi zachránilo život nebo minimálně trávicí trakt. Někdo mi během běžný konverzace o všem a o ničem jednou zmínil indickej phal, prý snad nejpálivější curry co je. Prý se to nedá sníst. Pochopte, že na tohle jsem si při objednávání přesně vzpomněla - a řekla si, že to prostě musím dát, žejo. Nehledě na to, že "konzumace na vlastní nebezpečí" v jídelním lístku bylo jenom u "vindaloo" a u phalu ne. Čajíček asi, ne?


Nejdřív mi volal z restaurace ind (pákistánec?), aby se ujistil o mojí objednávce. Jídlo mi přinesla naopak naprosto česká paní, která spíš vypadala, že jde z procházky se psem, než že by donášela jídlo. Vtipná situace, ale servis super, jídlo dokonce dorazilo o 20 min. dřív než byl minimální čas. Což oceňuju. Taky musím říct, že porce byla docela velká, najedli jsem se z toho 2, což za nákup přes tři stovky taky oceňuju. 



Každopádně co se týče služby samotný tak jsem byla spoko- jen asi nejsem cílovka. Ale na druhou stranu si umím dost dobře představit, že by mi Pandička mohla zachránit život v nějaký pořádný kocovině, kdy jídlo (ale přesně to na který máte v tu chvíli chuť a ne jiný) zachraňuje život, ale síla na to se vůbec hnout z postele je spíš nulová. Takže možná ještě Panda dostane další šanci... 

PAKOČČINY PODZIMNÍ PRODUKTY

$
0
0
Podzimní hitparáda věcí, který mi dělají život hezčí. A chutnější. A barevnější. A opilejší. A tak.

Číslo jedna mých posledních dní je jednoznačně kokosovej olej. Chystám se na tom smažit palačinky a tak, ale zatím si to jen mažu na tělo, občas na vlasy, na moje okousaný záděrky. Na všechno. Taky jsem to jedla jžičkou, no. Obě moje spolubydlící si na tom frčej už dlouho, mě kokos praštil až teď na podzim. Jako kdo by nechtěl vonět jako Malibu drink na pláži? Snad asi jen fanynky rumovejch pralinek.
300 gr, 172 kč v Dm
Koňak. Francouzskej koňak. Prostě Martell. Můj tip- pokud se ocitnete na maloměstě kde mají hyperTesco a máte náladu projděte slevový regály, dost často tam najdete značkový koňaky, rumy nebo whisky za poloviční ceny- prostě moc přestřelenej sortiment na malý město.

Objev letošního listopadu, prasárna číslo jedna- pomazánka z karamelových spekulek. Neznám nikoho komu by belgický spekule nechutnaly (nepočítám kompulzivní přežrání se a následný přísahání, že už fakt nikdy). Tohle je další level guilty pleasure po burákovým másle. Vhodný i pro vegany (hurá!). Prý mají v Bille a Tescu, já jsem jí pořídila ve vinohradským nonstopu numero uno- potraviny Vávra (Francouzská ulice). Určitě vyzkouším i crunchy verzi. Osobní tip: sendvič. Mezi dvě spekulky si namažete tuhle pomazánku. A pánbůh s váma.
88 kč, Potraviny Vávra

Nová řada Rimmelek by Kate. V akci v Rossmannu právě teď. Rtěnky a jídlo- věčný problém, aby vám jí většina nezůstala na chlebíčku nabo ve sklenici s drinkem. A nejsme milionářky, žejo. Týhle problematice bych věnovala nějakej speciál. Myslím, že je to velice choulostivá tématika, která si to zaslouží.

BUN CHA. BUN CHA. Furt, minimálně jednou týdně. Ilustrační fotka je z berlínský restaurace Transit, specializovaný na jihoasijskou kuchyni. Degustační miniporce za 3 eura, miska rýže nebo nudlí za symbolický euro. Dost nebíčko v Berlíně.
Transit Berlín
Espresso Martini. Od Hannah. Můj novej nejoblíbenější drink, hodně podzimní, energetizující, člověk má chuť ho i snídat. Hannah do něj pro mě přidává ještě drcený chilli a samozřejmě zdobí kávovýma zrnkama. Srdíčková barmanka.
Recept tady pro všechny 18 plus. Ale tak dobrý jako Han to mít nebudete, vyzkoušeno.
<3 a její margarita
Fotky produktů: http://www.biooo.czwww.read.czkulena.ruthirtyfourflavours.wordpress.com
Fotky Olympus XA fotila Pakočka

ALKOHOLKA I: ZAČNI VODKOU

$
0
0

Tváříme se, že chceme mladý naučit jíst, ale ve skutečnosti nás zajímá jen chlast a tak vás budu odteďka učit spíš pít. Vrátila jsem se z Londýna, kde jsem míchala drinky, vím všechno na světě nejlíp, přijde mi to jako dobrý nápad.

Momentálně jsem v "dospívající fázi", zajímám o bourbonové koktejly a nejjistější jsem, když v ruce držím tequilu. Pokaždý, když jsem za barem, zažívám s ní obrovský sukces. Pokaždý, když jsem s ní před barem, zažívám pak následující týden chození kanálama. Nicméně, všechno nejlíp pochopíte, když začnete vodkou. 

Po návratu do Čech jsem byla překvapená, že se tu koktejly vůbec nepijou a navíc je těžký najít místa, kde si je dát. Ale spoustu z nich si můžete udělat doma. Nevadí, že jste to předtím nezkoušeli, stačí, když dodržíte návod a nebudete nic šidit. 

Vzpomínám si, že ty nejzákladnější základy jsem se učila na Passion Fruit Martini: můj mentor a guru Arthur mi skrze tenhle dementní drink vysvětlovat úplně všechno. Připadala jsem si jako největší king, když se mi povedlo. Z dnešního pohledu trošku LOL. Drink sestával z vodky, maracujového pyré a simple (cukrového) sirupu. 

Takže, první drink, co si doma namícháte:


Nejdřív k shakování: Bostonský shaker se skládá ze dvou částí, potřebujete k němu ještě strainer a jeho používání chce hodně trénování. Protože vy si chcete udělat koktejl doma, berte ten, co se označuje jako "cobbler" - je ze tří částí, stačí k němu jedna ruka a jeho používání je mnohem snazší. Ano, asi je to investice. Asi jako když chcete vařit a potřebujete hrnec.

A teď k obsahu. Hned napoprvé vás nechám trochu improvizovat. O to větší radost budete mít z výsledku. Samozřejmě za podmínky, že použijete gastro-common-sense a kvalitní vodku. Já použila  Absolutku. Tady se opravdu nesmí šetřit, Vodka jemná je ve skutečnosti vodka mimořádně hrubá.  Stačí vám vědět, že abyste si užili kyselost drinku, musíte do něj přidat zároveň i cukr, v tomhle případě v podobě sirupu. 

Já si doma vyzkoušela tohle:

4 cl vodky
2 cl růžového sirupu
šťáva z 1/2 citronu

Růžový sirup z arabských specialit má dost specifickou chut. Víc "easy" na pití bude Monin. Vyrábí se i fialkový a levandulový, do obou bych přidala citron, stejně jako třeba do okurkového, hruškového anebo meruňkového. Limeta se hodí spíše do melounového, maracujového anebo mangového.


Všechno vlijte do shakeru naplněného ledem, ve stejném poměru, jaký jsem použila já, proshakujte a přelijte do skleničky (opět) plné ledu. Můžete použít whiskovku anebo předchlazenou martini skleničku. A protože jsme na Vývařovně, přidejte i deštníček, brčko a střapeček. 


Jo, sorry, já zapomněla...."vypijeme".

Máte nějaké doplňující otázky? Co jste si doma zkusili namíchat vy?

FOTO: Pavel Schlemmer - www.pavels.cz

PETICE: CHCEME DENÍK LÁDI H. "POTRAVINOVÉHO INSPEKTORA" NA NOVĚ

$
0
0
TAKHLE UŽ TO DÁL NEJDE! CHCEME VLASTNÍ POŘAD PRO LÁĎU! A TO IHNED!!!



Předběžný návrh dramaturgie jednotlivých dílů:
  • Sourozenecká party - Láďa Hruška a láhev hrušky si společně vyhodí z kopýtka.
  • Vyprošťováky - Láďa se snaží vyprostit zpod fanynky, kterou si předchozí večer dotáhl domů.
Láďa a jeho typický lov na fanynky.
  • Piknik - Láďa si došlápne na nestoudné chování provozovatelů parků a odhalí všecha shnilá stébla trávy.
  • Teplé sladkosti - Láďa a několik jeho homosexuálních kolegů z branže (Petr Lesák, Karel Voříšek...) společně vyrazí do cukrárny.
  • Zavařování - Láďa zavaří hned několika podnikatelským subjektům v oblasti gastronomie.
  • Vlakem -  Láďa divákům nabídne obměnu Ditiných parmezánových pejsků, narozdíl od útlocitné kuchtičky použije ten správný druh masa, aby pokrm dostál svému jménu!
  • Dětství - Čtyřletý Láďa Hruška podnikne investigaci zaměřující se na typické nešvary školkovních jídelen. Mimo jiné změří sílu škraloupu na kakau a odhalí tajemné příčiny okorávání buchtiček ze šodo. Epické drama vejde do finále, když odmítne odevzdat lísteček na oběd!
  • Amerika - Láďa jede na výměnný poznávací zájezd do podnikové jídelny CME...a nestačí se divit.
  • Zabijačka - Láďa potká jednu z vysoce představených manažerek Kauflandu, které má zrovna náhodou zrovna dostat své dny a také je náhodou vybavena baseballovou holí...
  • Vánoce - Láďa představí vánoční tříchodové menu - výborná polévka z rybích šupin sesbíraných na zemi vedle řeznických pultů v centru Prahy (1,91 Kč), bramborový salát ze slupek od brambor a odkapaného vosku ze svíček místo majonézy (2,10 Kč) a čaj z opadaného jehličí ze stromečku (0,45 Kč). Teď na dárky zbyde i vám!
P.S. Celé toto je myšleno 100% vážně. Při dosažení 3 333 podpisů na programové TV Nova s vytisknutou peticí a sezónní variací na Láďovi kuřecí kůže opravdu půjdu.

NOVÁ ODRŮDA IDIOTA: KÁVOVÝ FAŠISTA

$
0
0
Piju čtyři kafe denně. Pravděpodobně mi to zvedá tlak, ale určitě ne víc, než kecy kávových fašistů. 

1# Úhlavní nepřítelem kávového fašisty je Starbucks. Rád by v tomto ohledu podnikl konečné řešení a zrnky té nejprvotřídnější arabicy vysklil všem kavárnám výlohy. Řetězec mu to bohužel komplikuje neustálou expanzí po celém světě.

Zveřejněním této fotografie jsem se patrně doživotně připravila o šanci na perspektivní vztah s třeskutě přitažlivým kávovým fašistou a následné porození hned několika rasově čistých kávových fašisťátek počatých během pití té nejprvotřídnější robusty.
2# Průvodním znakem kávového fašisty je halasné a především nikým nevyžádané rozdávání dementních rozumů pochycených na posledním kurzu kávy. Tento jev obvykle probíhá na veřejném místě před rozsáhlejší publikem, které to absolutně, ale absolutně vůbec nezajímá.


3# Kávový fašista je přesvědčen, že je pití kafe spirituální rituál, ne-li přímo mystická seance s rozsáhlou symbolikou. My tupá zvířata, kterým centrální nervová soustava přikazuje, že chce další kofeinovou šlehu, ji bohužel nikdy nebudeme schopní pochopit. Ideologie kávového esesáka je tak silná, že obelstí i vlastní mozek. 

4# Fašoun podléhá tak silné deziluzi, že se snaží z Česka udělat kávovou velmoc. Ignoruje prostý fakt, že kafe za 50 centů na hranicích USA s Mexikem v tavícím se polystyrenovým kelímku je obvykle výrazně lepší než ty nejhonosnější kávy v pravým proculánu v centru Prahy.

Karlovy Vary, 2012. Kocovinové kafe.
5# Nedostatečně symetricky vyvedené letokruhy na stromečku vyvedeném v mléčné pěně jsou obvykle důvodem k hysterickému pláči, vrácení objednávky a celoživotnímu zanevření na podnik.

6# Dalším skalním nepřítelem kávového esesáka je rozpustný kafe. Jeho uzření ve vaší kuchyňské lince má nezřídka za následek okamžité rozpuštění přátelství. Jeho nabídku bere jako urážku na cti.

7#doma vyzkoušel výrobu cibetkové kávy. Cibetku mu naštěstí v ZOO nepůjčili, tak ji zkusil nahradit sám...

8# Český turek v ruský skleničce v něm nevzbuzuje nostalgický pocity. Ani náznakem.

9# Když říká, že by ty bedny zakázal, nemyslí výherní automaty, ale ty na kafe.

10# Používá debilní, nasnobený slovník, kterému nikdo kromě dalších esesáků espresáků nerozumí. Stromečku v pěně říká latte art a mezi klíčové problémy své pozemské existence řadí to, zda piccolo existuje nebo ne.

Názory uvedené v tomto článku se nemusí shodovat s názory redakce a už vůbec ne dalších lidí.

ALKOHOLKA II: WHITE RUSSIAN

$
0
0
Máme tu druhý díl seriálu AlkoholkaTM! Na Vývařovně zcela nevídané, oxymóron, rekord, žádný řeči navíc, dejme se do toho, jinak to zase skončí u pilotu.

Pokud vám z minula zbyla ještě nějaká dobrá vodka a chtěli byste vyzkoušet něco jiného a jednoduchého, určitě by to měl být White Russian. Nejtěžší je na jeho přípravě sehnat Kahluu (mexický kávový likér na rumové bázi). Uznávám, že jde o trochu větší investice: v ideálním případě potřebujete totiž ještě koktejlové třešinky (sklenice za 80-150 Kč). Pokud chystáte třeba domácí partošku, rozhodně to dává větší smysl než když si chcete čas od času doma namíchat jeden drink. 


White Russian:
40 ml Absolut vodka
30 ml Kahlua
40 ml half and half (mléko a smetana v poměru 1:1)

Proshakujte a podávejte v rock (oldfashioned) skleničce plné ledu. Ozdobte třešinkou.


V Čechách jsem se dost často setkala s tím, že se W.R. podává navrstvený, ne proshakovaný. Like PROČ?! Navíc jen se smetanou, které je navíc litr. PROČ podruhý?! Tohle neni to milkshake. To je však jen na efekt, kterej je navíc těžce devadesátkovej. Je to podobná specialita jako latté, do kterýho je kafe vylitý přes vrstvu mléčné pěny, navíc v otřesný skleničce. Tenhle koktejl chutná mnohem lépe a stejnoměrněji, jen když k jeho přípravě použijete shaker. 

A ještě vám povím, proč je důležitý, aby byla sklenička plná ledu. Je to jednoduše termodynamika. Jedna kostka se hned rozpustí a rozředí koktejl. Chuť jde do prdele, navíc bez ledu drink zteplá. Naopak, plná sklenička ledu drink chladí až do doby, než ho vypijete. Když vám někdo dává hodně ledu, nešidí vás. Alkoholu tam je stejně, ano, možná se tam pak vejde méně džusu/tonicu/coly apod., ale drink bude o to silnější a chutnější. Když chcete hodně pití, dávejte škopky.


No a takhle to pak vypadá.

TIP NA KONEC:

- Vidíte tu pěnu? Musí se to pořádně proshakovat.

- Je to hodně velkej punk, jo, ale jestli nemáte shaker...na jedný oslavě jsem namíchala White Russian jednoduše do prázný lahve. Všichni byli nadšeni.

VTIP NA KONEC:

Jak se řekne rusky pes Čau Čau? Sobaka zdravstvuj zdravstvuj.


PŘÍŠTĚ: Drink pro Pakočku k narozeninám.



ALKOHOLKA III: DRINK PRO PAKOČKU K NAROZENINÁM

$
0
0

Pakočka slavila minulý týden narozeniny a napadlo jí, že si pronajme bazén na své bývalé základce. Všichni zkraje přislíbili účast, ale nakonec se začali pomalu vymlouvat, až nás dorazilo jen pár. Já měla původně ten večer směnu, neměla jsem ani plavky, když jsem tam pití nesla, ale nakonec jsem se nechala ukecat, Pakoč měla chytře jedny plavky náhradní a tak jsem taky zůstala. A musím říct, že to byl zatím její nejlepší nápad. Vtip byl totiž v tom, že na plavky jste si vzali ještě plážový hadry a koupali jste se oblečený! Jako malá jsem milovala ty scény v Dallasu, kde se na zahradní party dva pohádají a oblečený spadnou do bazénu. Vždycky jsem si to chtěla vyzkoušet. A teď konečně vim, že je to super. Takový momenty vás přimějou si říct: proč to teda nedělám, když už konečně můžu? Proč nejíme tři kindervajíčka denně, nekoukáme (víc) na bizarní porno, nesjíždíme na matraci schody? A nepronajímáme si (za hrozně málo) bazén, ve kterym se koupeme v šatech? Ještě, že je tu Pakočka, aby takový věci čas od času připomněla. Celá ona. Má narozky a podarovává ostatní.

Zadání na drink znělo: něco bazénovýho, co půjde rozlívat v dost omezených podmínkách.

VINTÁŽ PLÁŽ

(na 1,5 litru)

300 ml ginu
100 ml limetkové šťávy (ve spěchu jsem sáhla po hotové, té z DM, až překvapivě dobrá volba)
150 ml cukrového sirupu v poměru 1:1
100 ml blue curaçaa
dolít sodou

První čtyři věci pořádně proshakujete v (zavřené) lahvi, až pak přidáte sodovku. 
Jednodušší už to být nemůže.


TIP NA KONEC:

Celý tenhle drink je tip. Zkuste si ho taky v létě předmíchat a vzít si ho na koupaliště.

KOUPACÍ VTIP NA KONEC:

Tři dinosauřice jdou k vodě. Dvě tam okamžitě skočí, třetí sedí na dece.
Ty dvě na ní volají: "Co je, ty se nebudeš koupat?"
A ona: "Ne, mám krámy."
A ony na ní: "Copak nepoužíváš ovce?"

KAFE, ŘÍM A STUDENTKA PAKOČKA

$
0
0
Esence naší kuchyně během zkouškovýho...
Já vím, že to omílání "žila jsem v Itálii" je otravný, ale řekla sem si, že se pokusím vyhrabat nějaký fotky, který by vám mohly alespoň trochu přiblížit ten feeling a něco málo co souvisí - přímo i nepřímo - s jídlem (a abych nebyla nespravedlivá i s pitím). No a hlavně to tak nějak sesumírovat a přiblížit vám římskej gastro život. Řekla bych, že moje tipy na lonelyplanet nenajdete...
Během cca. sedmi let se mi odrovnaly dva kompy, vždycky samozřejmě po záruce, takže všehcny fotky z mojí římský doby jsou někde uvnitř motherboardu mýho posledního netbooku a dá-li pánbů jednou to vytahnu. Zatím jsem se pokusila zalovit v mým Facebookovým pravěku. Celkem jsem čučela (ale zas ne tak moc).
1) KAFE

Kafe. Tak určitě, žejo. Už úvodní fotka (ze zkouškovýho) naznačuje, že Itálie bez kafe, potažmo domácnost bez moka konvičky je asi jako Pakočka bez kočky. No nesmysl. Během zkouškovýho jsem taky poprvé (a zatím naposled) zažila na vlastní kůži předávkování kofeinem. Nějakých šest espress na hladovo během hodiny, nějaký cigáro taky určitě padlo a bylo vymalováno. Hodinu jsem byla vyřazená z provozu: nemůžete se soutředit, ležet taky ne, kdyby vás napadlo to třeba vyběhat asi vám pukne srdce. Jediný co můžete dělat je to zajíst a vypít co nejvíc vody (aka vyčurat to), řeknu vám, dost férovej kofeinovej nájezd, dodnes si to pamatuju dost barvitě.
Kafe byla jedna z položek našeho společnýho nákupu (ano, určitý věci jsme si na byt kupovaly společně, to dá rozum. Kromě kafe taky espéčko, toaleťák, prací prášek, olivovej olej a podobný maličkosti) a jedna z těch na který se prostě za žádnou cenu nešetřilo. Nejsem snob (pobírala jsem stýpko a musela při škole samozřejmě pracovat) a ani moje holky italský nebyly, ale zatímco těstoviny z discountu za 90centů za kilo byly maximálně super, o kafi to rozhodně neplatilo (vyzkoušeno). Neříkám, že jsme si chodily pro čerstvě namletý třeba ke Svatýmu Eustachovi, ale vyšší supermarketovej standard byl prostě normálně nastavená laťka.
Oproti rozeným italům nejsem tak náročná (a frflavá), ale určitý věci jsem si prostě osvojila- třeba právě kafe. V campusu na baru stálo espresso studentských padesát centů (a kapůčo euro, pohoda)! Ve městě málokde na stojáka cena přesáhla 1,50 euro (pozor jen na uplný centrum a turistický pasti, základní pravidlo je se ptát nebo u baru kouknout na vyvěšený ceník, ptát se a hlavně všechno dávat na baru, u stolku je všechno dražší, platí se příplatek za servis atd.).
Nejsem z těch, co by pohrdly turkem nebo si rvaly teatrálně vlasy před každou pixlou nescaféčka (v nádražce bych si ostatně opravdu espresso nedávala, takovej turek ve skle s logrem ve správnej čas a chvíli má svoje kouzlo), ale moka konvička je pro mě prostě povinná domácí výbava, stejně jako pánev a hrnec a ačkoli dost často stíhám jen večerní rychlonákup v XXX supermarketu, aspoň se snažím vždycky vybrat vhodný kafe do moky. Z Říma mám prostě bakalářskej diplom a kávovej standard.
Ne simvás, to je jakože mejdan a ne večeře- tyhle minipivíčka jsou z diskontu, já jsme blond a večírek byl "žlutej"
a já se pak tematicky zazdila limoncellem.

2) SEDUM
U nás to bylo nastavený tak, že jsme večeřely společně, po italsku mezi osmou a půl devátou (a čučely u toho na Scrubs nebo zprávy). A jelikož za šest dní stvořil Bůh zemi a sedmej den odpočíval vyšlo to tak geniálně, že každý večer vařila jedna z nás. A dokonce jsme byly tak v lati, že to fungovalo (stejně jako pravidelnej měsíční nákup společných věcí a úklid bytu a mytí nádobí). Musím říct, že to byly prostě báječný večeře.
A bylo jedno jestli jsme si udělaly kilo a půl pasty s obyčejným sugem s bazalkou nebo gnocchi nebo hovězí se špenátem - moje italky totiž asi jako 90 procent italek a italů měly rodiče, který je pokaždý doma napakovali zásobou, takže náš byt byl plnej: sklenic s domácím ragů, loupanýma rajčatama, olivovým olejem, šnapsem z různých regionů...nehledě na to, že po návratu z prázdnin nebo víkendů holky dovezly čerstvý speciality: z Puglie to byly třeba "orechiette" a crostata od babičky, která neví jak vypadá máslo, protože používá i na pečení koláčů olivový olej nebo čerstvý plátky koňskýho masa (oblast Salento v Puglii je odjakživa oblastí koniny z klimatických důvodů nejde dost dobře a levně pěstovat v tamních podmínkách prasata nebo hovězí), z Molise lanýže, ze Sicílie cannoli a z oblasti Marche "olive all'ascolana"(negoogluj pokud nechceš olizovat obrazovku).
Tak nějak tipuju, že jsem se zamilovala do italský kuchyně a jejích neskutečnejch krajovejch a sezónních variací.
Já jsem- podržte si čepice- udělala jednou smažák a jednou kuřecí plátky s broskví (ale tak hoďte kamenem farizejové!) a pak si řekla, že nejlepší bude stejně vařit italsky. A ještě se to třeba pořádně naučit, protože holky to jako správný (nehrňte nos s frfláním o gendrově násrodnostních stereotypech) italky bavilo a dávaly to. Zkoušely jsme domácí suplí (což je asi ta uplně nejlepší věc na světě od Milána níž, takže neklikej na link pokud si nechceš poslintat klávesnici) a taky domácí tagliatelle (chuť super, ruční krájení spíš nic moc, takže tvary dost divný). Naučila jsem se milánský rizoto jako paní. A taky ragů. A u toho jsme tak nějak stihly stát se právničkama, inženýrkama, kunshistoričkama...
Sedum pizz znamená dvoulitrovou kolču zdarma, to chceš!
3)PRASÁRNY
Tak klasika, ale v chutnějším hávu: objednávání pizzy domů nbeo třeba pravidelný návštěvy cukrárny u zadního vchodu do našeho condominia, kde měli po půl 9 večer slevy na bigné, profiteroles a další super dortíčky, noční žranice po mejdanu.
"Orfeo, il re della notte" aneb náš oblíbený prasák na vyhlášený ulici Palmiro Togliatti...-čti: je tam hodně transek a vůbec noční život jak má bejt
Řím a ůbec Itálie je specifická tím, že cukrárny a baro-cukrárny jsou optevřený do noci, třeba o víkendu klidně do 3 ráno. My měli pár bloků od domu vyhlášenou cukrárnu specializovanou na tiramisu- U Pompiho. Nikde jinde ve dvě ráno není fronta na stoleček- asi jen tam. Jejich jahodový nebo nutellovo-banánový tiramisu nikde jinde nenajdete- prostě ráj na zemi. O kousek dál je zase mléčný bar, kde to můžete zapít, jmenuje se Latte piu a je to celý stylizovaný do Mechanickýho pomeranče a jediný co se tam pije je "moloko"- na všechny způsoby.
Jenže to je holčičí softíček během zkouškovýho, protože když se vracíte z mejdanu zastavíte se "dallo zozzone", teda "u prasáka"- stánky nebo fast foody/bary kde si podle (ne)chuti necháte naložit do houstičky párky, burger, řízek a k tomu si můžete navymýšlet milion obložení: nakládaný lilky, pálivou pastu, smaženou cibulku, fazolky, kyselý okurčičky, nakládaný houbičky, kečup....prostě místní variace na smažák na václaváku nebo nonstop na Letný- včetně podobný lidský fauny...vyhlášenej čuňák je tenhleten (klikněte si jsou tam super fotky z "making of panino zozzo neboli prasáckýho sendviče), který má 3 pobočky a ta top je na ulici Tuscolana, tam za kasou totiž občas ještě sadává ten autentickej Orfeus, král noci a římský výpadovky...
No a pokud vás nad ránem honí sladká není nic lepšího než noční pekárny croissantů a koblih...
OMG-U Pompiho rozšířili sortiment, takže bukuju letenku, čauzr!
Já myslím, že stačilo, ne? Nebo si mám tu klávesnici zaslintat celou vzpomínáním na slavnosti/dožínky různých jídel a tradičních surovin v městečkách poblíž? Chcete slyšet o artyčocích po židovsku? Chřestový sezoně? Jehněčích špízech? Vínu co tryská z kašny na náměstí? Veliká nádherá vám řikám...

Radši písničku...

RUSKÝ BIZÁR

$
0
0

Právě jsem se vrátila domů od sousedů. Vypili jsme flašku vodky a snědli kastrol nějakého mixu kuřecího s brambory a koprem, mísu podomácku nakládaného zelí s mrkví, trochu řepného salátu se zakysanou smetanou a pár pusinek šarmělu.
Jmenuju se Eva a před pár měsíci jsem se přestěhovala do Moskvy. Na dlouho. Možná na vždy. Zvyklá na pražské poměry jsem se po první návštěvě restaurace hodně rychle probudila a začala vařit doma tak často, jak nikdy před tím. Hned od začátku mě ale trápil fakt, že v obchodech nemůžu najít to správné koření, resp. mě zajímalo cokoliv jiného než všudypřítomná Podravka. Časem se to ale vyjasnilo. Jakmile je zboží vyprodáno, prostě ho nikdo nedoplní. A tak je potřeba koupit všechno, co kde vidíte, kdykoliv to vidíte.
Dalším zklamáním jsou snídaně. Mám ráda kávu s mlékem. Káva je v pořádku, ale to mléko... poté, co se ho napijete, vás zalije dlouhotrvající pocit laktózy přilepené na stěnách vašeho krku. Ruský mléčný mýtus vypráví o lidech házejících do lahodného bílého nápoje žáby, tzv. bojovníky proti zkysnutí. Očividně to funguje.

Když je nepoživatelné mléko, nemůže být dobrý jogurt, smetana, sýr a spol., jak správně odhadujete. Nicméně poměrně populární zůstává kefír, zakysaná smetana a tvaroh, který se běžně prodává v pytlících. Na výběr je standardně ze dvou příchutí, přírodní a meruňka.
Žádná domácnost se potom neobejde bez majonézy. Hellmannska obsahuje něco kolem 80% oleje. Jakákoliv ruská majonéza si frčí na 67% obsahu oleje. Upřímně, chutná jako kousek plastiku. Dávám to za vinu balení do pytlíků a kyblíků, které mají rádi i kečup, hořčici a další dochucovadla.
Sklenice si rusové šetří na nakládání. Ke klasickým okurkám, houbám nebo ovoci si přisedává všechno, na co si jenom vzpomenete. Špatná představivost? Tak dobře, tady je nápověda:
Jestli se vám nelíbí to, co vidíte v zavařovačkách nebo v sekci "čerstvá zelenina"četných supermarketů, můžete sáhnout i do mrazáků. Že se stejného zboží před vámi dotklo pár lidí? No taaak, nebuďte přecitlivělí.
Jasně, pokud zrovna nejste vegetarián, jsou tu i další možnosti. Na hovězí a vepřové rovnou zapomeňte, nemůžete si ho dovolit. Jazíčku se zachtělo jehněčího? Ha, ha, ha. Hezky si nasaďte laťku trochu níž a dejte se na cenově přijatelné kuře. Pokud ovšem rádi hazardujete, můžu doporučit i tohle:
Ryby a mořské plody taky nejsou špatnou volbou. Třeba taková tlačenka z krabích tyčinek a něčeho dalšího...
Nebo "rybí jerky" prodávané v rozmanitých tvarech i baleních jako je oblíbený pytlík určený především pro ty, co se neradi rozhodují...
"kusovky" na váhu pro zkušené...
a nebo rovnou celé sušené ryby pro fajnšmekry.
Máte radši tradiční party snacky? Není problém, na výběr jsou tu typicky ruské příchutě brambůrek. Sáhnout můžete po krabí, máslové s koprem, kaviárové nebo  nakládaných okurkách. Poslední zmíněná je jistě speciálně vyrobena pro milovníky pití láku z nakládaček. Jeden by fakt nepoznal rozdíl.
Ještě pořád nic? No tak dobře, k sehnání je i ruská verze Bake Rolls. V podstatě se jedná o černý sušený chléb ve tvaru hranolek. Ani zde nesmí chybět velké množství příchutí a to od aspiku s křenem až po nudný česnek.
Nejpopulárnější ruský desert na závěr. Jak jinak. Šarměl, marshmallows ve tvaru pusinek, které jsou k sobě přilepené cukrovou pastou. Rodina byla ráda, když jsem jim ho přivezla během nedávné otočky v Praze, až okusíte, budete taky.


Pro Vývařovnu zaznamenala: Eva Malá

GASTROBEAUTY VOL.1

$
0
0
Jakožto holka, která si frčela na kosmetických radách v Dívce a Top Dívkách, občas naprosto posedlá selfcontrol syndromem si prostě nemůžu odpustit nakousnout tohle téma- jak vypadáme když jíme versus jak si předtavujeme, že u toho vypadáme.
Je to téma na dlouhý večerní debaty nad punčem nebo čajem s rumem, protože faktorů, který přímo i nepřímo ovlivňují náš "beauty faktor" při jídle je milion.
Jen namátkou:
- co zrovna jíme (základní parametr, samozřejmě)
- kdy to jíme
- s kým jíme
- dokonce existuje i parametr "proč to jíme"
Nehledě na to, že jsou i momentky kdy i dobře vychovaná katolická slečna opouští svůj obsesivní selfcontrol a vrhá se na mastný bramboráky nebo přepálený smažáky (3 am, nonstop na Letný). Bohužel tohle bývaj momenty, kdy bychom chtěly bejt tzv. nejkrásnější (většinou v tom nonstopu nepojídáte ty mastný placky sama), ale nejen, že pravděpodobně nejste (dá se to zachránit jedině veselou přátelskou alkospontaneitou, to prej stejně zabírá víc než šminky), ale taky už je dost těžký to nějak napravovat (mejkapo-korekce nad ránem nedopadají zrovna nejlíp).
A tak i třeba pro tyhle chvíle se Vývařovna může stát na chvíli TopGirl. Proč ne. Vždycky jsem si v redakci podobnýho periodika chtěla popracovat- dost závidím redakčnímu kámošovi Kubovi, kterej má za sebou zkušenost z Bravíčka. Vývařovna goes Bravíčko. Aspoň na chvíli.

DÍL 1. "SNÍDEJTE VĚTRNÍK JAKO LORDE"

Snídaně pravý dámy
Není neobvyklý, že posnídám větrník. Společně s indiánem drží přední pozice na mým žebříčku top of the cukrovinka na světě. Taky mám ráda výrazný rty. Dneska ráno jsem se inspirovala novým videem Lorde- nehledě na to, že díky jejímu minulýmu videu "Tennis Court" jsem zase vyhrabala svojí starou fialovou rtěnku.


Dost důležitej je u malování postup, přesně jako u vaření- někdy stačí vynechat krok nebo dva kroky prohodit a výsledek není kýženej- aka je to fail.
Pro rtěnkový analfabety v tomto pořadí:
- bezbarvá konturka/artdeco (až v hodně pozdní dvacítce jsem pochopila, jako pravá dáma, že konturka je vlastně vopravdu docela užitečná, právě speciálně u hodně sytých barev)
- rtěnka/fix na rty, obojí nižší střední třída z drogerie (mastnější rtěnku vysušíš ubrouskem, fix is fixed)
- MAGIC FIX/artdeco aneb věc, která by právě měla držet ten holčičí selfcontrol, prostě fixátor rtěnky, pro mě objev roku. A to jsem si ve svých sedmadvaceti myslela, že na mě si kosmetický firmy už jen tak nepřijdou. Naposled jsem takhle vyváděla kvůli micelární vodě.
Důležitý je nechat fixátor zaschnout. Pak sežrat větrník, zapít to čajem. A co si bude povídat, jako Lorde pak vypadat nebudete. Ale torchu barvy zůstane (ne na zubech! body nahoru) a vypadá to celkem přijatelně. Pokud byste test zkoušeli ve dvě ráno, řekla bych, že výsledek předčí vaše očekávání. Pokud ve dvě ráno ještě nějaký míváte. venecek on Make A Gif
make animated gifs like this at MakeAGif

Tak příště to dáme od podlahy na chlebíčkovým večírku- uvidíme jestli je v možnostech obyčejný katolický dívky se během hodiny třikrát přemalovat, sníst co nejvíc chlebíčků a degustovat koňaky a vypadat stále jako pravá dáma. Příště Gastrobeauty přímo od Paukertů.

ALKOHOLKA IV: H&M A JARO 2014

$
0
0

Míra Valeš řiká: největší úspěch jsou vždycky upřímně myšlený věci. Mám já něco radši než správně udělanej drink? Ne. A baví mě něco víc, než míchat ty nejlepší drinky? No ne. Tím si nejspíš můžu vysvětlit úspěch Alkoholky. V létě jsem ve Funbikes začala a tolik mě to chytlo (a tolik se to chytlo), že za tři měsíce později si v H&M můžu navymýšlet, co chci, mám pár týpků s kravatou ze Zátiší group k ruce a všechno je velký úspěch. Jasně, tohle už nejsou původní knedlíky, griotky a menzy. Jenže když já z toho mám takovou, takovou radost! 


Zadání bylo na poslední chvíli a navíc dost zrádný: Maroko. V Maroku se hulí, ale nepije se tam. Co mám asi tak udělat za drink? Není to jako Mexiko a margarita, Brazílie a caipirinha, New York a cosmo, Discoclub Palm Beach Teplice a mozek. Nápad na odprezentování jsem dostala až v tramvaji, když jsem si ze zoufalosti vypsala všechny chuti, co by šly s Marokem spojit: máta, citrusy, mandle, skořice, meloun, růže. A jak jsem psala v úplně prvním postu - ODKAZ TADY - když dáte ve správné míře dohromady alkohol - sladký - kyselý, tak to funguje. Když není žádný drink, co by se dal míchat, ať si ho každý namíchá sám a usmlouvá si to jak na tržišti v Marrakéši. 


Drinky bylo nutné míchat přímo na místě a bez shakeru, proto jsem vybrala drcený led místo kostkového. Jinak mi stačila barmanská lžička a ubrousky. Na ozdobu jsem používala mátu, maraschino třešinku a růžové lístky. Zátiší dodalo křištálové sklenice a asi dvacet různých sirupů. 

Jako welcome drink jsem vymyslela twist na Mai Tai:

50 ml vodky
25 ml orange curacao
25 ml Monin Orgeat / mandle
25 ml limetkové šťávy

Nalijeme do skleničky, přidáme led, přikryjeme ubrouskem, zamícháme tím koncem lžíce, co není lžíce (tady vidíte, jakej jsem pořád pankáč), přidáme více led, brčko, ozdobíme.

Mai Tai recept najdete naDIFFORD'S GUIDE.COM.


A dál už jsem každému míchala drink podle toho, na co měl chuť. Tahle slečna, Melissa Minca, si zkraje přišla pro drink s ginem a růžovou limonádou, který dala všem ochutnat, a tak jsem ho míchala poměrně často:

50 ml ginu
25 ml grenadiny 
25 ml citronové šťávy
cca 75 ml Fentimans růžové limonády

(postup zůstává stejný)


Drink, co jsem pila já, není nafocený, ale bourbon Maker's Mark pro mě má něčím prohibiční kouzlo a tak je nejspíš správně, že si ho máte představit:

50 ml Maker's Mark
50 ml Fentimans Rose lemonade
kapka Monin Cerise / třešeň
kapka Monin Canelle / skořice

Přidáme kostkovaný led, zamícháme lžícovou částí barmanské lžíce a ozdobíme plátkem růže a maraschino třešinkou. A rozhodně tenhle bourbon nepijeme brčkem, jo?

Marocká H&M kolekce na jaro je krásná - podívejte se na ní TADY
Mý alkopostřehy můžete prozměnu sledovat ZDE

TIP NA KONEC NO.1:
Drinky jsem dělala stejnym stylem, jako se dělá caipirinha - aby se vše ve sklenici pořádně promíchalo, musí se překrýt rukou, a to není úplně hygienické - proto vždycky používejte ubrousek!

TIP NA KONEC NO.2:
Pokud zdobíte drink větvičkou máty, vždy ji stiskněte v dlaních nebo si jakoby naplácejte přes hřbet ruky - uvolní se aromatické oleje a máta více voní. A taky - dejte ji dohromady s brčkem, pokaždé, když se napijete, ucítíte mátovou vůni. Dávat ji naproti brčku nemá smysl.

VTIP NA KONEC:
Nebude. Takováhle zakázka neni prdel.

HOLKY Z PORCELÁNU: VÁNOČNÍ GIVEAWAY S BATOUŠKEM

$
0
0
Tak jak jste si už zvykli, vy čtenářský prevíti, kolem Vánoc a konce roku kromě bilancování a předsevzetí ohledně blogu, který stejně nikdy nedodržíme, hlavně rozdáváme dobrý věci, pro vás, vy prevítci naši milovaný.
Tentokrát si nechte zajít chuť na chlast nebo domácí marmelády. Tentokrát máme něco velkýho, bílýho a trvanlivýho. Máme pro vás malý porcelánový set. Prostě dárek kterej se nebudete muset stydět dát nároční tchýni, náročnýmu milovníkovi limitek a designu nebo i babičce se stálou zálibou v porcelánu "do vitrínky". Tedy pokud se do něj nezamilujete natolik, že si ho necháte sami pro sebe.
Ondřej Batoušek je mladý designer porcelánu, který se poctivě a pečlivě věnuje každýmu detailu. Dělá poměrně jednoduchý věci, který mají svoje inspirační kořeny kdesi v minulosti, ale rozhodně nedělá historizující kudrlinkatý kýče, ale vesměs opravdu čistý věci, který v sobě zrcadlí i další Ondrovo inspi- industriální architekturu.
Co mě na jeho užitým porcelánu baví je, že jeho na první pohled nenápadnost a čistota provedení krásně ladí se vším ostatním v kredenci s nádobím. Přilne k nesourodým hrnkům po prarodičích, k devadesátkovým talířům z kolbenky i jednoduchýmu setu z Ikey. Ale rozhodně se mezi nima neztratí.
K Vánocům od holek z porcelánu Vývařovny jeden/a z vás dostane část nejznámnějšího Ondrova setu- "La petite dégustacion". Jedná se o Ondrovu diplomovou práci a vtip je v tom, že set je vlastně otevřeným celkem, který může být kdykoli doplňován a jednotlivé kousky spolu tak trochu neladí, ale jasně k sobě patří. A jak jsem říkala- jedná se o kousky, který se hodí do každý kuchyně- punk nebo slečinka.
Konkrétně dostanete balíček obsahující:
- 2 x kávový šálek (espresso)
- 3 x malý talířek (na oříšky?mandle?sušený rajčata?popelníček?plivátko?)
- 1 x svícen "pražák"
- 1x konev
- 1x talíř

A co za to chceme?

Lajkujte nás, modlete se za nás, upečte třeba perníčky ve tvaru Hannah, Pakočky a Karol.
No ale hlavně by nás zajímalo jakej nejbizarnější/nejoblíbenější kousek porcelánu co vlastníte, případně jak jste k němu přišli. Piště do kometářů s VAŠÍ E-MAILOVOU adresou. Klidně přidejte fotku. Nebo se vymejšlejte jako když tiskne. Vyhraje odpověď která nás pobaví/dojme/překvapí. A olajkujte to Ondřejovi tady.

Čas máte do páteční půlnoci - tedy do 20.12.2013 0.00

Výhra bude k dispozici k osobnímu předání v Praze, takže pokud jste mimopražští a nejezdíte do Prahy, je na vás si vymyslet předávku.) Porcelán je křehká věc a ta na poštu nepatří.)

A pro ty, kteří odejdou s prázdnou tady a tady linky kde můžete od batouška tyhle a jiný super kousky získat.
P.S. a doplňující otázka- kdyste dělali Betlém s Vývařovnou kdo by byl kdo??!

PF 2014

$
0
0

Zase PF, zase jsem jim byla pověřená, zase ho píšu v kocovině a ve stresu. Minulý rok jsme před sebou měly cesty do Londýna a Miami. To bylo hodně inspirující. Já jsem teď Alkoholka a Karol se z královny bizáru pomalu stává královnou bulváru. Pakočka, jedno kde, i nadále experimetuje se svým virtuálním obrazem. A že jí to jde.


Taky jsme měly mimojiný v plánu premiéru filmu o menzách. No, v současný době ani nevíme, kde je Ivaně konec. Plno článků, který jsme slíbily, jsme překvapivě nenapsaly. 

Ale místo toho se tu objevily jiný věci. A to je OK. Někdy se tak věci prostě vyvinou. Takže tenhle rok žádný předsevzetí a žádný slibování. Buďme upřímný samy k sobě tím, že budeme dělat jen to, co uznáme za vhodné. Osobně by mě moc potěšilo, kdyby se nám povedlo to tady udržet. I kdyby v jiné formě, s jiným obsahem. Buďte na nás hodní a mějte pochopení, že nechceme jíst UHO donekonečna.

Myslim, že rok 2013 byl raut, ale taky plnej zvratů. A zvratků. Jsem přesvěčená, že 2014 ukáže, že to nebylo zbytečně a že všechno mělo nějaký důvod. Prodírejme se přes kanystry se sotéčkem k tataráku.

Věřím, že život bude raut i nadále. Díkybohu - protože jak nám při focení říkal redakční miláček Šimon: ŽJJ. Žiješ jen jednou. 

Buďte dobří.


XXX

Hannah

FOTO: Šimon Holý 
OBLEČENÍ: H&M

GASTROVÝZVA 2014 - ROHLÍKOVÁ BITVA, MAKAČKA V MEKÁČI NEBO OCHUTNÁVKA RYBÍHO ŽRÁDLA?

$
0
0
Jelikož jsme už dlouho nedegustovaly žádné zvířecí žrádlo ani se veřejně neztrapňovaly (ok, lež..), chtěly bychom to v novém roce napravit. Pomozte nám vybrat GASTROVÝZVU 2014!


P.S. Takhle jsme degustovaly naposledy!

Viewing all 347 articles
Browse latest View live