Jdu do sebe, začínám pracovat a chovám se víceméně jako skoro-svéprávný jedinec, ale když mám možnost dát si randíčko v Dráždanech, které ještě obnáší festival s progresivním technem, neřeknu ne. Nevím, jestli jsem to tu někdy na Vývařovně zmínila, ale techno je pro mě...ehm, všechno. Měla jsem prostě báječný víkend, děkuji za optání, pojďme si to shrnout.
V Dráždanech jsem byla, ještě když jsem žila v Teplicích, asi stokrát. Tradiční sobotní nákupy nicméně obnáší jen Pragerstrasse, respt. obchody na ní. V Neustadtu, a nábřeží jsem nikdy nebyla, o zahradní čtvrti Hellerau, kde se ICAS festival odehrával, jsem se dozvěděla až v momentě, kdy jsem do ní dojela tramvají.
Nejvíce mě, z gastronomického hlediska bavila backstage. První den byla už dost vyjezená, ale nějaký vajíčka v hořčičný omáčce (WTF) zbyly:
"Dostala" jsem i dárek:
Vždycky jsem chtěla kluka, co mi bude kupovat drahý kabelky! I need more Dallas in my life. I když tohle je spíš Sex ve městě, co? Anebo Sex v Evropě, abych byla přesnější, hahaha. Tak všichni víme, kdo je na Vývařovně největší flundra.
Jak všichni moji fans vědí, ráda snídám zapečený ham and cheese croissant. Sice jsem místo croissantu musela použít housku a místo šunky mortadellu, ale i tak jsem byla spoko:
Tak to má bejt.Do dráždanského Muzea Hygieny by se mělo chodit v pořádně trashy stavu. Pivo v kelímku na milkshake a Sven.
Dráždanské centrum nabízí třeba currywurst za devět eur, ale vůbec žádnou Spati. Na to z Berlína nejsem zvyklá, tam jsou v podstatě jen Spati a lékárny. V Dráždanech taky jsou, asi dvě, ale s hodně symbolickou otevírací dobou - v pátek byl státní svátek, sobota byla taky pojatá hodně vychilleně, a neděle v Německu je neděle v Německu.
Dráždanské centrum nabízí třeba currywurst za devět eur, ale vůbec žádnou Spati. Na to z Berlína nejsem zvyklá, tam jsou v podstatě jen Spati a lékárny. V Dráždanech taky jsou, asi dvě, ale s hodně symbolickou otevírací dobou - v pátek byl státní svátek, sobota byla taky pojatá hodně vychilleně, a neděle v Německu je neděle v Německu.
Záchody v Muzeu hygieny. Němci prostě. Nejedná se o Photoshop.Žádný post z Německa by nebyl legitimní bez kebabu a Astry.
Backstage, den druhý, segedýn a zelené curry. Někdy to tak prostě vyjde.
Třetí den trval z gastronomického hlediska snad týden (to nemyslím nijak špatně).
Pizza k snídani. Není třeba komentářů.
Další Itálie k obědu, ve velice autentickém bistru Sapori D´Italia. Všimněte si toho minituleně, kterého jsem si koupila na bleším trhu - snad žádná materiální záležitost mi neudělala za poslední dobu tak obří a infantilní radost.
K večeři byla pizza na stejnym místě. Miluju takový dny. Akorát jsem jí zapomněla vyfotit, ale tak snad vítě, jak vypadá pizza, ne.
No a pak opět backstage. Opět raut a opět mazání chlebů? Diskuze na téma, jak lze kombinovat sladký a slaný. To na fotce uprostřed je sušenka s čoko? Nejdřív jsem tomu nechtěla věřit, ale bylo to dobrý.
Krása, co. Tady si ještě pusťte RSS BOYS - viděla jsem je potřetí a už teď se těšim, až je uvidím zase.