Jsem v Londýně a opět tu každý den bojuju se zlem. Podle mě má každý místo na zemi svou Black Lodge. A ten kilometr, co musím ujít z práce domů, je něco jako Černý Kemp. Ještě než jsem přijela poprvé, slíbila jsem si, že tu nikdy nebudu jíst v Mekáči ani v KFC. A dodržela jsem to. Jenže pak jsou tu non-stop kebaby a fejkový KFC, který vedle obřích porcí mají i čtyři kuřecí křidýlka za libru. A doma v ledničce jen samý zdravý jídlo, na který v noci vůbec nemám chuť. Jdu, chvíli o sobě nevím, a pak jen stojím před kebab storem a máčím je do majonézy smíchaný s kečupem.
Nemá cenu řešit, kde jak chutnají, protože jsou všude úplně stejně hnusný. Smaží je totiž v Margarethině oleji, co otvírá brány.
Dokoukala jsem Twin Peaks. Všichni si myslí, že druhá série má 22. dílů, ve skutečnosti jich má ale 23. Příznačný, to je totiž mý šťastný číslo. Úplně poslední díl vznikl nedávno - v mý hlavě. Během prvních pěti minut se v něm Agent Cooper vypořádá s Bobem, nikdo nebyl zraněn (až na Boba, ten je navždycky pryč), došlo jen k menším škodám v hotelovém pokoji, nic, co by nešlo opravit. Poté dojde k některým překvapivým zjištěním: třeba k tomu, že Annie není úplně ta pravá. Odjede do Evropy, do Londýna nebo do Prahy, podle toho, kde se zrovna nacházím, a zamiluje se do mě. Úplně to vidím: stojím, tvářím se normálně (jako kráva) a jedu si svý klasický dementi, mrdáci, amatéři, shořte v pekle a do toho střih a Dale říká Dianě: Hannah is completely original human being. Her responses are as pure as those of a child.
S tímhle v hlavě jdu v noci po ulici, jim to debilní kuře, přemýšlím, jestli náhodou nežiju trochu ve lži a málem vrazím do člověka, co vypadá úplně stejně jako Windom Earl a směje se jako šílenec. Jsem z toho tak rozhozená, že leknutím málem umřu, když se při čekání na výtah otočím za mnou stojí děsivý Ind, co buď sešel ze schodů (méně pravděpodobné) anebo se tam teleportoval (více pravděpodobné). Vychází ven, směje se stejně jako Windom a říká good night, darling. A za pár vteřin ho potkám znovu - v pátém patře.
Sranda, co.
Dobrý člověk prostě ztrácí půdu pod nohama.
(to je pro změnu z Charmse)
Věnováno Lucce.