ČÁST I.
Zpětně si myslím, že o tom, proč chodím se svým klukem, rozhodla jedna věc.
Situace: Designblok, bavíme se pět minut na schodech, známe se asi deset, jdeme ven na cígo.
Rozhovor:
ON: ...no a co děláš ty?
JÁ: Tak hlavně dělám s holkama Vývařovnu. To je blog o jídle, víš.
ON: Počkej, o tom mi ale někdo říkal. Jo, už vim - Pospěchová.
Omdlela jsem.
Jo, muj týpek se kámoší s Petrou.
Beru to od něj jako opožděný dárek k narozeninám.
Ten k vánocům jsem dostala prozměnu o něco dřív - na vánočním večírku Economie. Po asi dvaceti nekonečných minutách, co jsem Petře koukala na zátylek, se zvedla a šla si k nám popovídat. Po ještě nekonečnejších dvou se pootočí na mě a říká (doteď mi to zní v uších):
"Ty jsi Hannah, viď?"
A já v úplný křeči jenom držela její ruku. Jediný, co jsem v tu chvíli zvládla říct, bylo: KONEČNĚ.
Prý jsem pako.
Byla jsem tak nervozní, že jsem se nezvládla jí ani na nic zeptat. Ale to nevadí, až se vrátím z Londýna, tak už třeba zvládnu normální konverzaci, alespoň doufám.
ČÁST II.
Proto bylo mimořádně transcendentálním zážitkem číst si jejích prvních udělených pět hvězdiček (Kalina, odkaz TADY) v její oblíbené hospodě Prašivka, kousek od sídla Hospodářek (o Prašivce prozměnu TADY). Prašivka je mimořádně poctivá čtyřka. Mají skvělé pivo, bedny, štamgasty a výčepního s pinglující manželkou, která má kouzlo pařížský bordelmamá.
Prašivka vyniká jednou věcí: domácíma uzeninama s neuvěřitelnym foodstylingem za úplně směšný ceny.
Když okouzlující pani hospodská viděla, že si všechno fotím, sedla si k nám a vyprávěla, jak chtěla ozvláštnit oblouhu a tak si hledala obrázky na internetu. Nejvíc se jí líbily houbičky z ředkviček a tak ráno vstává o hodinu dříve a připravuje si je. Ty poctivé uzeniny jsou tak dobré, že požadovaná cena za ně by byla v pořádku v obchodě, natož v hospodě. A to, že si s každým talířem dá tolik práce je přesně to, co dělá Prašivku vyjímečnou.
ČÁST III.
Protože jsem si tu půjčila Pakoččin básnicky laděný styl a navíc vyjímečně na nic nenadávám, je možné, že článek nedává úplně smysl, proto bych v jeho závěru ráda shrnula postuláty z něj plynoucí:
1. PETRA JE SUPER.
2. PRAŠIVKA TAKY.
3. MÁM V LONDÝNĚ NOSTALGICKOU.
- - -