Štíří období skočilo. Oslavila jsem další narozeniny. V podstatě se nic moc nezměnilo. V podstatě jsem utratila během scorpio-season spoustu peněz za nesmysly, který mi krátkodobě zlepšily život. Následky kapitalismu vyléčíš zase jen kapitalismem.
Musím říct, že letošní rok bych označila jako "Festival Canossa 2018". Ráda bych se dalšího ročníku už neúčastnila, děkuji, vynechám, vyškrtněte mě z newsletteru a zapište mě na jiný. Třeba na turné po regionech, který jsme letos s Danielou odstartovaly.
"Dobrý den, přispějte na postiženou holčičku."
Ne. postižená holčička si právě koupila předraženej svetr, aby se jí udělalo trochu líp.
Jak moc je to se světem v nepořádku se zrcadlí v tom, jak moc je to nejspíš v nepořádku se mnou. Svět je zlej. Já jsem zlá. Ale na chvilku je mi líp.
Ale možná, že není všechno ztraceno.
Můj metabolismus je zpátky. Zkouším si pěstovat svojí vnitřní Itálii. Našla jsem svojí Geniální přítelkyni.
![]()
Moje neapolská Geniální přítelkyně. Dokonalá, krásná, lahodná: pizza.
Přesněji pizza ze San Carla. Dospěla jsem do fáze, kdy na ní myslim každej den. Dospěla jsem do fáze, kdy se dokážu zamilovat do pizzy. Už jen do ní.
Vážně - jestli mi něco dokáže rozšířit zorničky, jako prvotřídní koks, jako Fenty Beauty za akční ceny, jako Marek Vašut v reklamě na skleničky na prosecco z Lidlu, pak je to právě lahodná pizza Margherita z pizzerie San Carlo.
Dokonalá iluze Itálie na talíři i v celým lokálu, který se nebojí středního kýče, který má evokovat Neapol. Včetně soundtracku on point. A obsluhy. Nebo třeba mistra pizzaře s vykasanými rukávy, potetovanýma rukama a monoklem, který vás mentálně přenese na předměstí Neapole. A možná, že uslyšíte i dialekt.
Ať už zajdete na Letnou nebo kousek pod Karlovo náměstí, nebudete zklamaní. Pizza je tenká, horká, měkká i křupavá. Tady není prostor pro experimety. Tady nechávám své gastrobizarní já venku, ať počká. Tady si dejte klasiku. Nepotřebujete víc. Žádnej ananas, ani šunku. Dvě stovky a během pár desítek minut se na chvilku ocitnete ve svojí vnitřní Neapoli.
Můžete to zapít malinkým espressem, můžete to zajíst domácím tiramisu. Zapít Crodinem nebo si dát Aperol. To je fuk. Důležitý je najít svojí geniální přítelkyni. A já ji už mám. A nebojim se jí sežrat.
P.S.
Když máš depku, sežer hodně lepku. Halina Pawlovská.
Musím říct, že letošní rok bych označila jako "Festival Canossa 2018". Ráda bych se dalšího ročníku už neúčastnila, děkuji, vynechám, vyškrtněte mě z newsletteru a zapište mě na jiný. Třeba na turné po regionech, který jsme letos s Danielou odstartovaly.
"Dobrý den, přispějte na postiženou holčičku."
Ne. postižená holčička si právě koupila předraženej svetr, aby se jí udělalo trochu líp.
Jak moc je to se světem v nepořádku se zrcadlí v tom, jak moc je to nejspíš v nepořádku se mnou. Svět je zlej. Já jsem zlá. Ale na chvilku je mi líp.
Ale možná, že není všechno ztraceno.
Můj metabolismus je zpátky. Zkouším si pěstovat svojí vnitřní Itálii. Našla jsem svojí Geniální přítelkyni.
Moje neapolská Geniální přítelkyně. Dokonalá, krásná, lahodná: pizza.
Přesněji pizza ze San Carla. Dospěla jsem do fáze, kdy na ní myslim každej den. Dospěla jsem do fáze, kdy se dokážu zamilovat do pizzy. Už jen do ní.
Vážně - jestli mi něco dokáže rozšířit zorničky, jako prvotřídní koks, jako Fenty Beauty za akční ceny, jako Marek Vašut v reklamě na skleničky na prosecco z Lidlu, pak je to právě lahodná pizza Margherita z pizzerie San Carlo.
Dokonalá iluze Itálie na talíři i v celým lokálu, který se nebojí středního kýče, který má evokovat Neapol. Včetně soundtracku on point. A obsluhy. Nebo třeba mistra pizzaře s vykasanými rukávy, potetovanýma rukama a monoklem, který vás mentálně přenese na předměstí Neapole. A možná, že uslyšíte i dialekt.
Ať už zajdete na Letnou nebo kousek pod Karlovo náměstí, nebudete zklamaní. Pizza je tenká, horká, měkká i křupavá. Tady není prostor pro experimety. Tady nechávám své gastrobizarní já venku, ať počká. Tady si dejte klasiku. Nepotřebujete víc. Žádnej ananas, ani šunku. Dvě stovky a během pár desítek minut se na chvilku ocitnete ve svojí vnitřní Neapoli.
Můžete to zapít malinkým espressem, můžete to zajíst domácím tiramisu. Zapít Crodinem nebo si dát Aperol. To je fuk. Důležitý je najít svojí geniální přítelkyni. A já ji už mám. A nebojim se jí sežrat.
P.S.
Když máš depku, sežer hodně lepku. Halina Pawlovská.