Před pár hodinami umřel můj kocour Mikeš. Bylo mu asi 18 let a svých posledních deset strávil jako moje všechno. Měl silnou povahu, jak už to u velkých černých kocourů bývá a nebylo to s ním vždycky nejsnazší. Ale já jsem nikdy nebyla pejskař, a že kočičí láska bolí, to není žádný tajemství.
Mikeš se mnou překonal za dekádu několik rozchodů (s muži) a měl na kontě zničení nejen koženého gauče u mojí matky, ale také rok starého drahého gauče u mě doma, který jsem doplatila poslední splátkou až měsíc po jeho vyhození. Ráda bych těmto sabotážím zpětně přiznala vyšší cíl, princip…buď projevení jeho vkusu, nebo naopak morální problém s půjčkami. Píšu si za uši, Mikeši.
Kdysi jsem četla na blogu 1000 věcí, co mě serou krásné rozloučení s kocourem, které ted nemám sílu hledat, a dnes večer jsem si při vzpomínce na tento příspěvek rozhodla vám o něm něco napsat. Řekly jsme ted několikrát v různých rozhovorech, že Vývařovna je hlavně blog o nás a o tom, jak v našich životech taky jíme. No i s Mikešem jsme jedli a gurmánsky nás pojila především láska k balkánu.
Ano, balkánu s malým b. Žiju podle rovnice jídlo s balkánským sýrem = dobré jídlo. Vlastně pokaždé (i ted) naleznete v mojí lednici balkánský sýr, neotevřený, načatý nebo prošlý. Dávám ho na všechno, na steak, do salátu (do každého) i do polévky a dávala jsem ho i kocourovi. Zbožňoval ho. Jiný sýr vlastně ani nejedl. Já si prostě musela před deseti lety v útulku vybrat právě kocoura, co se mnou bude sdílet lásku k přesolenému českému sýru.
Můj kluk během čekání na veterináře šel nakoupit do Billy a přinesl rajčata a balkán. Udělali jsme si šopák, abych si naší oblíbenou klasikou aspoň trochu uklidnili nervy. Bylo to naprosto nevědomky, ta souvislost mi došla, až když jsem dostala chuť vám o Mikešovi napsat a styděla jsem se napsat jen „umřel mi kocour, jsem z toho úplně v prdeli, protože byl spíš jako můj táta s mým dítětem dohromady“. Ten kocour měl prostě rád balkán a to se sem už hodí.
RestInCatsHeaven, Mikeši <3
 |
| z tisíce našich společných fotek jsem vybrala tuhle, Vánoce 2009 s mojí spící mámou v pozadí |