Opět mi to nedalo a zas jsem tu já, Karol (zakládavší Vývařovnu, nyní VIP host, blabla..). Byla mi krapet zima a tak jsem se letos rozhodla strávit advent v Thajsku. Pro ty z vás, kteří se tam třeba taky chystáte tu mám pár praktických tipů, ostatní tu mohou nakrmit svůj hlad po bizarnostech.
1# LED V PITÍ. (Skoro) všude se dočtete, že je to nejrychlejší cesta k moru, souchotinám, španělský chřipce, kurdějím, kroucením vnitřností a naprosté zkáze vašeho zdraví. Za skoro tři týdny jeho konzumace v turistických ale i neturistických oblastech se mi nic nestalo. Vody jsme se nicméně drželi balené.
Ledová káva 90 THB / 50 Kč, na ostrově Koh Tao |
2# VYPRAZDŇOVÁNÍ: Ale není dobré říkat hop, dokud si neodskočíš - když už vás hnačka dožene, což se prostě stát může (ostatně - stejně jako v Česku) je možné, že sanitární zařízení, které budete muset navštívit bude vypadat takhle:
Veřejná toaletka, cena: zdarma + doživotní zážitek jako bonus! |
Veřejná koupelna, zda se tady dosáhnete hygieny nebo spíš zasvinění se - toť otázka. |
3# ENERGEŤÁKY. Průměrná thajská večerka má v nabídce zhruba padesát druhů energeťáků. Jsou v většinou v malých skleněných lahvičkách, jako v Evropě sirup proti kašli. Kromě klasických seženete i speciální na kocovinu, hubnutí nebo na USNUTÍ. Většinou fungují neprůstřelně dokonale.
O svá zavazadla s touto náloží jsme se - přiznávám - poněku báli, ale aerolinky pro lepší lidi (v našem případě Aeroflot) umí takzvaně přimhouřit oko. |
Stojí 5-50 Kč, co obsahují jsem v rámci udržení pokojné mysli nezjišťovala (amfetaminy prý už pár let ne) a vzhledem k minivelikosti představují ideální suvenýr/dar pro blízké.
4# JOGURTY. Jogurty a mléčné výrobky jsou z 99% slazené, což je poměrně nepříjemné. Po usilovném pátrání a mnoha koupích různých hnusných variací na nápoj Activia se mi podařilo objevit klasický bílý jogurt evropského typu - jmenuje se stylově Bulgaria a v 7 Eleven ho pořídíte v přepočtu asi za 15 Kč. Cokoliv jako kefír se mi bohužel odhalit nepodařilo (?)
5# PALAČINKY ROTI. Tenoučké poctivě osmažené pouliční palačinky s čerstvým ovocem a salkem, čokoládovou polevou nebo Nutellou vyjdou na něco přes dvacku a byly jedním z mých nejoblíbenějších jídel. Jí se párátkem & nedoporučuju to provozovat v bílém oděvu.
6# MASO, VE ZKRATCE:
Nejlepší maso: Bůček - na trhu ho měli s čerstvě nasekanou jarní cibulkou, v restauraci smažený s rýží a kale nebo vodní špenátem. Každopádně kuřecí s čímkoliv nikdy nebylo krok vedle.
Crispy pork with kale v cizinci oblíbené, ale levné a skvělé restauraci YANG's na Koh Tau, kterou jsme si taky jako správní cizinci oblíbili. Stálo asi 70 THB, 45 Kč. |
Pad Thai, 70 THB, takže asi 45 Kč, obvykle sázka na jistotu. Na ulici stojí o třetinu míň. |
Nejhnusnější maso: Jakési zabijačkové želé, které nám občas dávali s jiným jídlem. Jednou jsme si omylem dokonce objednali polívku, ve které komplet tahle tlačenkovitá textura plavala. Nedoporučuji.
Tady bylo jako zákusek ke kachně. |
Nejpřekvapivější maso: Smažený kokos s kešu a rýží nám donesli s něčím, co vypadalo jako nastříhaná sklená vata. Vyklubalo se z toho sušené vepřové a bylo to docela fajn.
Maso, které jsem prostě nedala: Děsily mě různé vyvěšené vnitřnůstky ve vitrínkách na slunci.
7# PRAVDA O PÁLIVOSTI. Shrnula bych to následujícími slovy - pokud máte rádi pálivá asijská jídla, jak je servírují v Čecách, budete spokojeni - tohle je tak o půl level výš. Pokud ne - jeďte do Anglie :) ALE: Dosypávat si jídlo chili s hlasitým "já jsem defakto vyrůstala na mexických hranicích, takže jsem na pálivé zvyklá" důrazně nedoporučuju. Ten den jsem se cítila, že porodím paterčátka...
8# TOALEŤÁK. V Thajsku ho často mají místo ubrousků na stole, ale důmyslně ho maskují. Nebo..jakž takž důmyslně. Nebo...je to možná po zkušenost s nějakým turistů, který se jim po...ale to jsou určitě zlé, zlé pomluvy.
Na stole taky nechybí suché chili a papričky v rybí omáčce, případně další dochucovala. |
Klasické zátiší Dívka s olejem, variace na proslulou Dívku s perlou. |
Nejenže skvělé chutná, ale takřka okamžitě to přestalo. Lidi mi navíc po asi třech vypláchnutích (a tady mluvím o vypláchnutích, žádné speciální čištění..) začali říkat, že mám bělejší zuby. A samozřejmě se dá používat i na další legrace. Tím myslím masáže, samozřejmě...vy čuníčci!
Akorát si NEKUPUJTE lahvičku s úzkým hrdlem, jelikož v nethajských teplotách vám ztuhne a bude se vám z ní obtížně dostávat.
A nezapomeňte si dát ani ten čerstvej, na víc než 30 Kč vás nevyjde a chuťově je to úplně jinde než co nabízí pochroumaný po mnohakilometrový přepravě v ČR nesmyslně v létě na festivalech.
Když to píšu, tak mi je po těch všech čerstvých potravinách trochu smutno. Slzička do klávenice... |
10# NEBÁT SE. Jestli něčeho skutečeně lituju, tak své počáteční nedůvěry a obav zkoušet nové netypicky vypadající věci a pouličního jídlo, ze strachu, že by mi případná nevolnost třeba narušila plánované aktivity. Příště bych chtěla být mnohem odvážnějšjí.
RYCHLO-RADY:
Levnota - Jídlo je levnější si dávat v restauraci nebo na ulici než kupovat v supermarketu a vařit!!!
Rýže - Většinou byla v ceně pokrmu, na ostrově (Koh Tao) ji přiúčtovávali (!)
Curry - Často vám dají vybrat, jaký do něj chcete maso, v tur. oblastech mají i zeleninu a tofu. Můj tip je arašídový panang, nedoporučuju matsaman, většinou bramborová břečka. Jungle curry je jako jediný bez kokosovýho mlíka. Burmeese curry bylo taky dobrý, ale mají ho spíš na severu.
Pivo - V neturistických oblastech je v monstr 0,6 l lahvích (pro turisty už zavedli i třetinky, skandál!!!) a v tom horku slušně dává. V obchodě stojí tak 30 Kč, v restauracích je poněkud dražší 40-100 Kč cca. Nejlepší byla Singha a celkem mi chutnal i Red Horse třeba.
Shake - V Thajsku tak označují ledovou tříšť, nikoliv mléčný koktej! Ale vždy jsou z čerstvých surovin. Moje tipy: Mango, dračí ovoce, kokos a arašídy.
Vodka - Zahr. značky (Smirnoff, Absolut..) jsou mírně dražší než v ČR, thajská vodka stojí litr míň než stokorunu, ale nezkoušela jsem jí. Do ovocné tříště koupené na ulici jako dělaná.
Ledovej čaj - Chutná jako ten, který znáte ze školní jídelny---lepší varianta je zelenej s mlíkem (mají třeba v 7 Eleven) ve fontánce, ale stejně vždycky bude odporně přeslazenej, na kocovinu se hodí...
Mořský plody - Po krevetách a běžných rybách mi nic nebylo, ale salát ze, kterého se na mě vykutálelo skoro ještě mrkající krabí oko jsem nechala netknutý. Tady bych asi byla opatrnější.
Koblihy - Skvělá byla třeba varianta plněná pudingem s příchutí zeleného čaje.
Slaný/sladký tyčinky - Mají miliony druhů od pizzovejch přes zelenočajový až po borůvkový. Skvělej snack za dvacku.
Chipsy - V Thajsku jedou, mrzí mě, že jsem neozkoušela Lays s příchutí sushi, doporučuju ale chipsy vyrobený přímo z řas posypaný krevetama (zážitek, nikoliv na denní konzumaci).
Polotovary a sendviče ze 7 Eleven - Chutnají americky fastfoodově sterilně, ale proč ne.
Ovoce - Prodávají čerstvé porcované a super levné přímo na ulici, mango, ananas, minibanány...
Vitaminy - Příště až sem pojedu vezmu si kromě léků i vitamin C a probiotika, ale dají se tu koupit.
Text vznikl na základě zkušeností z Bangkoku, Sukhothaie, Chiang Mai, Chiang Rai, Surathani a ostrova Koh Tao a absolutně si neklade za cíl být všeobsažný. Éhm, především se mi nějak začlo chtít spát...
P.S. Jelikož bych ráda tento region znovu navštívila, uvítám veškeré vaše další tipy, postřehy a doporučení v komentářích.
Článek věnuji Tranh.